Jste zde

Satyriáza - nadměrná potřeba sexu u muže

Satyriáza - nadměrná potřeba sexu u muže

Hlavní téma: "Sexuální potřeba".

Satyriáza - hypersexualita u muže, (anglicky satyriasis, male hypersexuality) je pojem označující nadbytek sexuální touhy u mužského pohlaví (u žen se hypersexualita označuje jako nymfomanie). Hypersexualita označuje velmi časté nebo náhle zvýšené sexuálního nutkání nebo sexuální aktivity. Hypersexualitu mohou způsobovat také některé léky, ale většinou je příčina neznámá. V Mezinárodní klasifikaci nemocí je hypersexualita zařazena mezi "Nadměrnou sexuální touhu".

Ujasnění pojmů

Sexualita není nemoc. Je to ta nejpřirozenější lidská potřeba, vyjádření touhy a lásky. 

Hypersexualita je nadbytek sexuální touhy spojený s potřebou velmi intenzivního sexuálního života.

  • Hypersexualita, nadměrná potřeba sexu se u žen označuje jako nymfomanie 
  • Hypersexualita, nadměrná potřeba sexu se u mužů označuje jako satyriáza.

Oba tyto pojmy v podstatě označují stav popisovaný jako zvýšení sexuálního pudu či sexuální energie. Není to nic výjimečného. V lidské sexualitě představuje jen jeden okraj Gaussovy křivky - tedy tu krajní oblast se zvýšenou potřebou sexu. Nedá se tedy říci, že by to byla úchylka, jedná se jen o odchylku od běžného středu potřeb běžné populace. Ta druhá krajní mez lidské sexuality se týká některých lidí, kteří necítí prakticky žádnou touhu nebo mají menší než malou potřebu sexu. Té malé nebo žádné sexuální touze se říká asexualita. Asexualita je označení absence sexuální touhy nebo absence pocitu sexuální orientace, případně obojího současně.

Je to dáno tím, že každého z nás obdařila příroda individuální sexuální potřebou.  Mezi těmito krajními mezemi se pohybuje většina lidské populace. Vztahový problém to nemusí být, pokud si tento jedinec zvolí partnera, který bude mít podobnou touhu po sexu. To je v párové sexualitě základní předpoklad pro sexuální soulad a harmonické partnerství. Pro vyrovnaný vztah by partneři měli mít podobnou sexuální potřebu. Pak žádný problém nenastane.

V párové sexualitě totiž není podstatné, jak velká je sexuální touha jednoho z nich, podstatné je jen to, aby druhý partner měl podobnou. Potom není problém, aby spolu spokojeně a naplno žili dva hypersexuální jedinci nebo dva frigidní jedinci. Vyrovnanost jejich potřeb zajistí spokojenost ve vztahu v otázce sexu.

Mnoho sexuologů zastává názor, že léčit satyriázu nebo nymfomanii je hřích. Pokud totiž nymfomanka najde vhodného satyra, pak spolu budou prožívat takové milostné okamžiky, jaké jaké nedokáže vymyslet žádný tvůrce toho nejdivočejšího milostného románu.

Jak se projevuje satyriáza u muže?

  • nutkavá potřeba sexuální aktivity s cílem snížit vnitřní napětí
  • impulzivní chování
  • frustraci z nedostatečně pociťovaného sexuálního uspokojení
  • potlačení touhy vyhledáváním častých sexuálních kontaktů a nových sexuálních partnerů
  • zvyšování iniciace pohlavního styku s partnerem
  • muž masturbuje ne pro radost a uvolnění, ale pro potřebu alespoň zmírnit sexuální napětí
  • pacient je sexem fascinován
  • často střídají partnerky, ale s žádnou dlouho nevydrží
  • svou nadměrnou potřebu řeší i placeným sexem
  • může mít pocit, že se jeho sexuální touhy vymykají kontrole

Léčba satyriázy

Léčit satyriázu je potřeba pouze v případech, kdy tato sexuální odchylka začne člověka ničit, způsobovat mu problémy v běžném životě nebo v případně, kdy se začne projevovat jako sexuální úchylka zaměřená některým nevhodným směrem.

Pokud ji má člověk pod kontrolou, není to nic, co by bylo nutné nějak společensky řešit. Kdyby nebylo satyriázy, neznali by jste Kasanovu. A to by přece byla škoda.

Jsou však situace, kdy se nadměrná potřeba sexu změní až v chorobnou závislost na sexu. Je to jeden z problémů, který řeší i dnešní moderní psychologie. Člověk závislý na sexu si většinou nechce připustit, že se jedná o problém. Ve společnosti je považovaný za svůdníka a to mu mnohdy i lichotí. Některé ženy vychvalovaná hypersexualita muže láká a mají podvědomou touhu si ji ověřit na vlastním těle.

Mnohdy až vedlejší problémy muže donutí vyhledat lékařskou pomoci nebo psychologickou poradnu. Většinou jsou to vážné až nepřekonatelné problémy s osobním životem či sebehodnocením. Podle psychologů se pak satyriáza projevuje trvalými nutkavými myšlenkami na sex, které člověku znemožňují vykonávat běžné aktivity. Na rozdíl od většiny těch "normálních" kteří si možná říkají, jak mohlo být krásné, kdyby "trpěli" zrovna touto nemocí, by se jí lidé kteří jí trpí, s radostí zbavili.

Sytyriáza je krásná v erotických představách, ale v běžném životě se stává obtížně řešitelným problémem. Lidé postižení hypersexualitou jsou opravdu hypersexuální a to ten druhý v páru nemusí vydržet. Mají problémy se opravdu sblížit s jedním člověkem a pak s ním zůstat ve věrném vztahu. Satyriáza však není jiný pojem pro nevěru! Pravdou však je, že lidé, kteří satyriázou trpí jsou ve vztahu věrní jen výjimečně a jen málo z nich udrží jen jeden vztah. Satyriáza postižené nutí mít několikanásobné vztahy aby dosáhli alespoň částečného uspokojení své nutkavé sexuální potřeby. Jeden partner prostě nedokáže jeho sexuální potřebu uspokojit. Následkem je nevěra, paralelní vztahy, vyhledávání náhodných známostí, využívání placeného sexu.

Postižený člověk si je vědom svého problému ale nedokáže jej zvládat.

Se svými sexuálními partnery nedokáže vytvořit hlubší emocionální pouto. Chtěl by být vzorným rodičem, manželem, partnerem, ale to nejde. Sexuální pud je silnější jak touha po monogamii. Každého asi napadne jako řešení cesta masturbace. Jenže ta nepomáhá, protože ji stejně provádí pro uvolnění mezi sexuálními vztahy. Ať dělá cokoli, pořád je to málo. Problém spočívá v tom, že dosažení orgasmu muži nepřináší uspokojení. Sexuální napětí neustupuje a znovu se hromadí touha po uvolnění. Člověk, který nedokáže uspokojit svoji touhu trpí a s ním i jeho okolí. Ona se ta nemoc poměrně špatně chápe, když po vás partner neustále vyžaduje sex a když ho nemá, tak ho hledá jinde. Potom je takovýto jedinec považovaný za záletníka, nevěrníka, nestydu a zvrhlíka. Určitě by se našlo mnohem více peprnějších výrazů. kterými jsou dále titulováni.

Neuspokojená touha přináší pocity úzkosti, neklidu, nervozity, nesoustředění i zoufalství. Pak již stačí slabší podnět a takovýto člověk se může projevovat jako nekoncentrovaný, popudlivý, nepříjemný až agresivní. Nezřídka se u něj mohou začít projevovat sebevražedné myšlenky. Je to boj dobra se zlem. Často prožívá pocity velké viny, zoufalství, studu a výčitky svědomí. To vše způsobuje problémy se sníženým sebevědomím a dochází i k vážným problémům v mezilidských vztazích. Jeho nezkrotná sexuální potřeba většinou mívá vliv na jeho vztahy, pověst, zdraví i kariéru. Sám od sebe totiž s vyhledáváním dalších a dalších sexuálních partnerů nedokáže přestat. Sám to neumí ovládnout a to i tehdy, když se o to snaží ... Snadno může ztratit práci, přijít o přátele a být osamělý. Není se čemu divit. Při své potřebě zkouší každou ženu, se kterou jen trochu blíže pozná. Tak je jasné, že okruh jeho přátel se brzy limitně přiblíží k nule. Mnoho z těchto lidí nakonec hledá práci v oblastech, kde je poskytování sexu v popisu práce a tak spojí svoji obživu se naplněním své potřeby.

Problém nadměrné potřeby sexu nebo přímé závislosti na sexu se řeší velmi obtížně.

Hypersexualita totiž mnohdy souvisí i s jinými psychickými onemocněními. V léčbě pomáhá dlouhodobá psychoterapie, která je zaměřena na zvládání nutkavého chování a navození přiměřené sexuality. K léčbě satyriázy se využívají služby psychoterapeutické, také je však možné nasadit léčbu farmakologickou. Léčba je obtížná a zdlouhavá a někdy je potřeba přistoupit i k použití zklidňujících prostředků a antidepresiv. To je v každém případě poměrně velký zásah do běžného projevu člověka a ne každý léčbu zvládne. Ideální by bylo, kdyby se v rámci léčby potkali dva podobně zaměření lidé - muž trpící satyriázou s nymfomankou. V takovém případě by mohl vzniknout z pohledu sexu ideální pár, kde by jejich další sexuální život byl naplněním hypersexuálních potřeb a úlevou pro oba.

 

Články s podobnou tematikou

Literatura a zdroje

(AK)(Z)(L)

Štítky: 

Komentáře

Satyriáza
Út, 01/07/2014 - 11:48 — Mgr.Jiří Čermák (neověřeno)
Dobrý den, zdravím autorské duše webu, trpím satyriázou, je mi 46 let, ale mé vědomí o ní, přinesl pořádně, bohužel, až Váš článek. V 16 letech mě sice upozornil psycholog na úskalí mého života, ale jen tzv." otcovsky", mým problémem byly úzkosti, sportovat pro mě nikdy není problém, ale aby 16-ti letý kluk, který se chce zalknout životem, slíbil do života, a dodržel abstinenci alkoholu, to ne. .... kvůli léčbě úzkostí jsem prošel v roce 2004 ambulantní antabusovou léčbu. Jsem člověk, který s tím - úzkostmi .... atd., všelijak bojoval, také přes Freuda až sem. Zasílal jsem vklady o satyriáze na web Úzkostně depresivní porucha - marinka.pise.cz, tedy o satyriáze, ale z pohledu úzkostí atd. Dotyčná ze mě rostla.
Z vašeho úvodního článku o satyriáze jsem já ten případ, který s impulsivní hrdostí.., přišel po 19 letech o práci. Naštěstí mě pomohli přátelé. Všechny mé pocity ...atd. jsou na jmenovaném webu. Souzním s Vámi, právě, že jde o vážný problém, můj i všech ostatních, kteří těmito problémy trpí. Doufám, že mi umožníte, abych mohl také trochu pomoci.
Děkuji a nashle

Dobrý den, chtěl bych zrušit nabídku spolupráce.
Čt, 03/07/2014 - 07:33 — Mgr.Jiří Čermák (neověřeno)
Dobrý den, chtěl bych zrušit svoji nabídku, protože jsem člověk, který chce problémy řešit, ale teď o prázdninách, bych potřeboval především vypnout a hodit všechny problémy za hlavu. Jsem ctižádostivý člověk, ale vím, že moje osobní terapie je hlavně vyčistit si mozek a nerozebírat věci, kvůli kterým se trápím, protože se tím mé trápení jen zvyšuje.
Máte super web, přeji hodně dobrých pocitů z Vaší práce, je možné, že se někdy naše snahy ještě osobně spojí.
Jiří Čermák

Že nenastanou vztahové problémy, pokud mají partneři stejný sexuální apetit, je blbost. Pokud je uvedeno, že hypersexualita je naddimenzovaná nejpřirozenější životní potřeba, je také mužská promiskuita naprosto přirozená, člověk nepatří mezi monogamisty. Tak že, u muže, dojde v monogamním vztahu časem stejně k frustraci a problému ve vztahu.

Dobrý den,
dovolím si názoru, že mužská promiskuita je přirozená a že u muže v monogamním vztahu časem musí dojít k frustraci a problémům ve vztahu, oponovat. Nadměrná sexuální potřeba (satyriáza) je zdravotní problém v oblasti spadající pod sexuologii. Promiskuita je problém psychologický, sociální, vztahový i morální. Zatímco satyriáza je zdravotní problém, který je potřeba řešit a léčit, promiskuita je problém selhání osobnosti a projev nízkých morálních kvalit muže nebo ženy. Nejedná se tedy o zdravotní problém, ale o problém v nesprávně nastaveném modelu chování jedince. Především muži rádi omlouvají své selhávání nebo i neúctu k partnerce tím, že jejich promiskuita vychází z přirozené potřeby muže a proto za své chování nemohou. Je to samozřejmě jen potvrzení nízkých morálních kvalit muže, který si takto omlouvá svá selhání nebo celkovou lhostejnost ke vztahu s kýmkoli.

S úctou
Administrátor webu www.milovani.cz

Dobrý den, děkuji za zasvěcenou chápající odpověď, čekal jsem ji, chtěl bych se tedy ještě vyjádřit, za sebe, k tomuto problému hlouběji. Myslím si, že lidské potřeby a touhy vycházejí z přírodního nastavení každého člověka individuálně.

Potřeby a touhy člověka jsou nejen alfou, omegou života, lidského jednání, konání, činů, ale i příčinou frustrací při jejich nedostatku. Myslím si, že morální apel, jako nejvyšší dohlížející společenská instituce, pouze nařizuje a zakazuje lidské přirozenosti. Pozor!, jsem jednoznačně pro plnohodnotný vztah, s moudrostí vytrvalosti životní cesty dvou, vztah bezpečí, lásky, dětí, vnoučat, .... ale také tolerance. Lidé, se léčí s úzkostmi, depresemi, .... právě pro pocit viny z morálního s e l h á n í, které je nařizováno společností, málo kdo z nich, si to uvědomuje. L é č í, má toto slovo velikou morální hodnotu pro lidstvo, kdykoliv, nebo ne. Nemyslím si, že Freud nebo Kinsey, zanechali v této oblasti něco méně, než pověst sexuálních zvrhlíků, kteří selhali.

Uvedl jsem již jinde, že každá žena, nevědomě-vědomě, nikdy nepřijme nevěru, tak že i zde nejsem " pomlouvačem" přirozeného jednání ženy.

Teď konkrétněji, i ve vztahu satyriatyk-nymfomanka, hraje roli stimulace sexuálních představ, které potřebují v monogamii pro plné ukojení potřeb při milování. Myslím si, že časem, se navzájem omrzí, pokud nebudou čerpat z porna, nebo z přirozené promiskuity. Se Vší úctou Mgr. Jiří Čermák

Děkuji za názor.

S úctou
Administrátor webu www.milovani.cz

Především zdravím Vás, pane autore webu, tímto realizuji naši spolupráci, ke které jsem se Vám v červenci nabídl. Vážíme si Vás jako uživatelé webu, který pomáhá v nejpřirozenějších otázkách života každého z nás. K problému léčby satyriázy a nymfomanie se vyjádřila už Anna Freudová, dcera slavného otce, významná psychoanalytička dětské psychopatologie, ve své knize Já a obranné mechanizmy, 1936. ... Psychoanalýza nepomůže, člověk musí posílit odolnost své psychiky (ega), tedy nadhled, sebepoznání a sebeřízení, schopnost překonávání - ( tak- nějak jsem to "polopatě" napsal, to sebe..... a sebe ..., jsem si vypůjčil od jiných borců, ale Anička by s tím určitě souhlasila).

Dnes se k léčbě vyjádřím i já. S překonáváním nutkavého puzení a přiměřenou ( určitě dobře morálně posvěcenou) sexualitou v monogamním vztahu naprosto souhlasím, už kvůli mezilidským sociálním problémům, pocitům viny, úzkostem, depresím, ...., které spojitě vznikají nemalým podílem sociálních vztahů při problému hypersexuality. Úzkosti jsou mojí osobní i zájmově primární sférou, k upřesnění, upřímně, - jsem také satiriatyk. Pro sebepoznání a dobré sebevědomí (nejsme žádná monstra a devianti) by mohlo pomoci i trošku poodhalit příčinu. Věda zatím konkrétněji neví, zájem je zaměřen na limbickou oblast mozku, kde zřejmě jsou naddimenzované příslušné pudové oblasti, případně se "laicky" jejich pudové vzruchy " špatně tlumí " v lobus frontális ( čelní laloku mozku), kde se kromě jiného, zpracovávají vědomě emoce....

Teď ale trošku "připepříme" povídání. Budu reagovat na slova, na hlavní stránce, že mnozí sexuologové považují, ve jménu přirozenosti a živote, léčit satyriázu ( zřejmě i nym.) za hřích. Dobře, budiž, i já jsem pro užití si života, jsem nepřítel " pseudomorálky", a když čtu v populárně psychologické literatuře o tom, jak muž pláče, že jejich ostatními vychvalované harmonické manželství, bylo jednou málem v krachu pro jeho hloupost a bezohlednost při krátkém "románku" s jinou, když mu to dala manželka řádně sež......, je super, že zlobivého kloučka s doživotními podmínkami přijala, ......může mě popadnout čert. ....Napsal jsem už také něco o toleranci ve vztahu, určité životní svobodě, autonomii jedince, snech, radostech v koníčcích, atd.... chápete, napsal jsem také, že žena nikdy nepřijme nevěru, ale kvůli tomu nemusí manžela t y r a n i z o v a t. Vrátím se k výroku sexuologů... budiž, ale K D O z nás N A T O M Á ........ zřejmě ano satyriatik Nicholson, z pochopitelných předností image hvězdy, nebo satiriatik Tiger Woods, kvůli love (romsky peníze).
Mějte se fajn, J.Č.

a) pro zdravý podpůrný stav psychiky, připravené vyrovnávat s hypersexuální tenzí, je potřeba léčit úzkosti a deprese. Strach z toho "být jiný, postavit se tomu"- to n e d o k á ž u, brzdí pozitivní změnu vznikající z p ř e k o n á n í sebe sama. Velkým nepřítelem je také S E B E L Í T O S T, která nás přivádí do F A L E Š N É H O stavu - litujte mě, mám problémy, zarytými nepřáteli jsou také sebeobelhávání, odkládání, zapomínání - jsou to staří harcovníci, kteří vytrvale podráží nohy v cestě ke změně. K jaké změně? Pro peklo úzkostí je živnou půdou alkohol, ale také nikotin nebo kofein. Naopak pomáhá sport. Učí být na sebe přiměřeně tvrdý, ale hlavně mít se rád, pro svoji odvahu, vytrvalost, umět si dopřát odpočinku a nadhledu. Je pro zdravou odolnou psychiku, požehnáním.
b) jsme nešťastni, protože máme mindráky, že selžeme před ostatními lidmi, ztrapníme se, ... N E J V Ě T Š Í STRACH mají lidé Z ODMÍTNUTÍ ostatními, aby neztratili společenskou prestiž, na a) i b) je kovaná kvalitní psychoterapie, sebepoznání, sebeřízení a změna vlivem seberozvoje naší osobnosti.
c) křivdy, ublížení od jiných, ....., léčí pocit, že nás s našimi problémy, je velká parta, kde máme velkou lidskou oporu navzájem, pochopení a určitě by každý z nás " dýchal" za toho druhého a jeho potřeby v tomto hnusném životabolu.

Nevěšte hlavu, kdo trpí problémy satyriázy. Dejte si pozor na nepřítele č. 1 - alkohol, také nikotin a kofein podporují úzkosti, budete v začarovaném kruhu, který Vás může udolat, umějte si toto odříct, sportujte, stojí to za to. Buďte maximálně zdravě s e b e v ě d o m í, mějte se rádi(y), je to Váš život. Zkuste se krůček po krůčku postavit svému sebelitování, je proti pozitivní změně, nepřipouštějte si pocity viny, mindráky, pravdou je, že se s tím ve finále musíte vypořádat S A M I (Y). ..... a podporou je, že nejste SAMI(Y). Překonejte se, J.Č.

Za mne opravdu to nejdůležitější nakonec, a vše si pořádně promyslete, i kdyby jen to zamyšlení, je to cesta, a život je opravdu c e s t a životem v nedokonalém světě, " cesta je cíl" - Mňága a Žďorb,.... ve velmi nedokonalém světě. V takovém světě nic " nepřijde", jestli čekáte, ale hned teď a tady, si budu žít, pozor, "v dobrém", jak chci já ...... děkujeme psychoterapeutovi, panu Havelkovi, na You Tube, vřele doporučuji!

Teď za mne.
Velkou bolestí v satyriáze je manželský vztah. Satyriatik nenávidí manželku pro zákaz nevěry, i když si to často vědomě nepřipouští, frustrace se odráží ve snížené chuti k milování s ní, až, je to bolestné, k odporu, milování je neosobní, ......atd. , tohle dokáže frustrace z nenaplněné promiskuity. Hnus, co. A manželka, nemusím ani psát, jak trpí.

Vzpomněl jsem si na jeden dávný postesk čtenářky časopisu: " ....jako bych ani neměla zadek, manžel se mně ani pořádně nedotkne, a mě to tak trápí a ponižuje.....". Také " fajn", co. .......

Uvědomte si, že manželka byla pro vás in, jedinou sexuální naplňující bytostí v době zamilovanosti, doufám, že ano. Tak že, na potěšení z milování, by se pro vás dalo čerpat
i dál, pánové, teď pryč s ironickou reakcí a úšklebkem, taky mě to napadlo, čas letí, ..., ale je to v e l k ý zdroj léčby vaší i její ztrápené duše. Léčba satyriázy je takto také zaměřena, tady je ten dobře nasměrovaný partnerský morální apel, i přirozený tah pro trvání dobrého vztahu,... zamyslete se. Je to tak.

Léčba satyriázy je velmi obtížná. Tenze ve vás spolehlivě vše, co píšu, převálcuje. Tedy, nesnažím se moralizovat, obviňovat, přikazovat a neodpouštět selhání. Ale pro
zamyšlení to stojí. ... a někomu snad pomůže.

PS: Myslím si, že se to stejně v budoucnosti bude řešit partnerským vědomým kompromisem, je to utopie, ale mnozí pánové sexuologové jsou proti frustraci přirozené sexuality s panem Kinseym už teď. Já také.

Je dobrá poznat názory člověka, který tento problém zná ze své zkušenost. Ne se vším se dá souhlasit, ale každý své problémy musí nějak překonávat. Děkuji za Vaše příspěvky. Myslím, že jste vyčerpávajícím způsobem osvětlil tuto problematiku. Děkuji.

S úctou
Administrátor webu www.milovani.cz

Stránky