Hlavní téma: "Sexuální potřeba".
Satyriáza - hypersexualita u muže, (anglicky satyriasis, male hypersexuality) je pojem označující nadbytek sexuální touhy u mužského pohlaví (u žen se hypersexualita označuje jako nymfomanie). Hypersexualita označuje velmi časté nebo náhle zvýšené sexuálního nutkání nebo sexuální aktivity. Hypersexualitu mohou způsobovat také některé léky, ale většinou je příčina neznámá. V Mezinárodní klasifikaci nemocí je hypersexualita zařazena mezi "Nadměrnou sexuální touhu".
Sexualita není nemoc. Je to ta nejpřirozenější lidská potřeba, vyjádření touhy a lásky.
Hypersexualita je nadbytek sexuální touhy spojený s potřebou velmi intenzivního sexuálního života.
Oba tyto pojmy v podstatě označují stav popisovaný jako zvýšení sexuálního pudu či sexuální energie. Není to nic výjimečného. V lidské sexualitě představuje jen jeden okraj Gaussovy křivky - tedy tu krajní oblast se zvýšenou potřebou sexu. Nedá se tedy říci, že by to byla úchylka, jedná se jen o odchylku od běžného středu potřeb běžné populace. Ta druhá krajní mez lidské sexuality se týká některých lidí, kteří necítí prakticky žádnou touhu nebo mají menší než malou potřebu sexu. Té malé nebo žádné sexuální touze se říká asexualita. Asexualita je označení absence sexuální touhy nebo absence pocitu sexuální orientace, případně obojího současně.
Je to dáno tím, že každého z nás obdařila příroda individuální sexuální potřebou. Mezi těmito krajními mezemi se pohybuje většina lidské populace. Vztahový problém to nemusí být, pokud si tento jedinec zvolí partnera, který bude mít podobnou touhu po sexu. To je v párové sexualitě základní předpoklad pro sexuální soulad a harmonické partnerství. Pro vyrovnaný vztah by partneři měli mít podobnou sexuální potřebu. Pak žádný problém nenastane.
V párové sexualitě totiž není podstatné, jak velká je sexuální touha jednoho z nich, podstatné je jen to, aby druhý partner měl podobnou. Potom není problém, aby spolu spokojeně a naplno žili dva hypersexuální jedinci nebo dva frigidní jedinci. Vyrovnanost jejich potřeb zajistí spokojenost ve vztahu v otázce sexu.
Mnoho sexuologů zastává názor, že léčit satyriázu nebo nymfomanii je hřích. Pokud totiž nymfomanka najde vhodného satyra, pak spolu budou prožívat takové milostné okamžiky, jaké jaké nedokáže vymyslet žádný tvůrce toho nejdivočejšího milostného románu.
Léčit satyriázu je potřeba pouze v případech, kdy tato sexuální odchylka začne člověka ničit, způsobovat mu problémy v běžném životě nebo v případně, kdy se začne projevovat jako sexuální úchylka zaměřená některým nevhodným směrem.
Pokud ji má člověk pod kontrolou, není to nic, co by bylo nutné nějak společensky řešit. Kdyby nebylo satyriázy, neznali by jste Kasanovu. A to by přece byla škoda.
Jsou však situace, kdy se nadměrná potřeba sexu změní až v chorobnou závislost na sexu. Je to jeden z problémů, který řeší i dnešní moderní psychologie. Člověk závislý na sexu si většinou nechce připustit, že se jedná o problém. Ve společnosti je považovaný za svůdníka a to mu mnohdy i lichotí. Některé ženy vychvalovaná hypersexualita muže láká a mají podvědomou touhu si ji ověřit na vlastním těle.
Mnohdy až vedlejší problémy muže donutí vyhledat lékařskou pomoci nebo psychologickou poradnu. Většinou jsou to vážné až nepřekonatelné problémy s osobním životem či sebehodnocením. Podle psychologů se pak satyriáza projevuje trvalými nutkavými myšlenkami na sex, které člověku znemožňují vykonávat běžné aktivity. Na rozdíl od většiny těch "normálních" kteří si možná říkají, jak mohlo být krásné, kdyby "trpěli" zrovna touto nemocí, by se jí lidé kteří jí trpí, s radostí zbavili.
Sytyriáza je krásná v erotických představách, ale v běžném životě se stává obtížně řešitelným problémem. Lidé postižení hypersexualitou jsou opravdu hypersexuální a to ten druhý v páru nemusí vydržet. Mají problémy se opravdu sblížit s jedním člověkem a pak s ním zůstat ve věrném vztahu. Satyriáza však není jiný pojem pro nevěru! Pravdou však je, že lidé, kteří satyriázou trpí jsou ve vztahu věrní jen výjimečně a jen málo z nich udrží jen jeden vztah. Satyriáza postižené nutí mít několikanásobné vztahy aby dosáhli alespoň částečného uspokojení své nutkavé sexuální potřeby. Jeden partner prostě nedokáže jeho sexuální potřebu uspokojit. Následkem je nevěra, paralelní vztahy, vyhledávání náhodných známostí, využívání placeného sexu.
Postižený člověk si je vědom svého problému ale nedokáže jej zvládat.
Se svými sexuálními partnery nedokáže vytvořit hlubší emocionální pouto. Chtěl by být vzorným rodičem, manželem, partnerem, ale to nejde. Sexuální pud je silnější jak touha po monogamii. Každého asi napadne jako řešení cesta masturbace. Jenže ta nepomáhá, protože ji stejně provádí pro uvolnění mezi sexuálními vztahy. Ať dělá cokoli, pořád je to málo. Problém spočívá v tom, že dosažení orgasmu muži nepřináší uspokojení. Sexuální napětí neustupuje a znovu se hromadí touha po uvolnění. Člověk, který nedokáže uspokojit svoji touhu trpí a s ním i jeho okolí. Ona se ta nemoc poměrně špatně chápe, když po vás partner neustále vyžaduje sex a když ho nemá, tak ho hledá jinde. Potom je takovýto jedinec považovaný za záletníka, nevěrníka, nestydu a zvrhlíka. Určitě by se našlo mnohem více peprnějších výrazů. kterými jsou dále titulováni.
Neuspokojená touha přináší pocity úzkosti, neklidu, nervozity, nesoustředění i zoufalství. Pak již stačí slabší podnět a takovýto člověk se může projevovat jako nekoncentrovaný, popudlivý, nepříjemný až agresivní. Nezřídka se u něj mohou začít projevovat sebevražedné myšlenky. Je to boj dobra se zlem. Často prožívá pocity velké viny, zoufalství, studu a výčitky svědomí. To vše způsobuje problémy se sníženým sebevědomím a dochází i k vážným problémům v mezilidských vztazích. Jeho nezkrotná sexuální potřeba většinou mívá vliv na jeho vztahy, pověst, zdraví i kariéru. Sám od sebe totiž s vyhledáváním dalších a dalších sexuálních partnerů nedokáže přestat. Sám to neumí ovládnout a to i tehdy, když se o to snaží ... Snadno může ztratit práci, přijít o přátele a být osamělý. Není se čemu divit. Při své potřebě zkouší každou ženu, se kterou jen trochu blíže pozná. Tak je jasné, že okruh jeho přátel se brzy limitně přiblíží k nule. Mnoho z těchto lidí nakonec hledá práci v oblastech, kde je poskytování sexu v popisu práce a tak spojí svoji obživu se naplněním své potřeby.
Problém nadměrné potřeby sexu nebo přímé závislosti na sexu se řeší velmi obtížně.
Hypersexualita totiž mnohdy souvisí i s jinými psychickými onemocněními. V léčbě pomáhá dlouhodobá psychoterapie, která je zaměřena na zvládání nutkavého chování a navození přiměřené sexuality. K léčbě satyriázy se využívají služby psychoterapeutické, také je však možné nasadit léčbu farmakologickou. Léčba je obtížná a zdlouhavá a někdy je potřeba přistoupit i k použití zklidňujících prostředků a antidepresiv. To je v každém případě poměrně velký zásah do běžného projevu člověka a ne každý léčbu zvládne. Ideální by bylo, kdyby se v rámci léčby potkali dva podobně zaměření lidé - muž trpící satyriázou s nymfomankou. V takovém případě by mohl vzniknout z pohledu sexu ideální pár, kde by jejich další sexuální život byl naplněním hypersexuálních potřeb a úlevou pro oba.
(AK)(Z)(L)
Komentáře
Satyriáza a promiskuita
Přidám svoje poznatky. Mám výrazně vyšší sexuální touhu a potřebu, než moje partnerka. Působí nám to vážný problém v partnerském soužití, kdybychom neměli dítě, asi by mne opustila hned, takhle to bude chvíli (k neprospěchu našeho potomka) trvat a skončí to stejně rozchodem. Já ale nehledám vedlejší vztahy, víceméně odmítám masturbaci a promiskuitní nejsem. Prostě mne moje žena vzrušuje mnohem víc, než já ji a ve svém důsledku to povede k tomu, že se rozejdeme, nedokáži-li to já utlumit na úroveň jejich potřeb. Zkusím to, uvidím jestli mám pevnou vůli. Trpím tedy asi vzácným druhem monogamní satyriázy, ale netěší mne to. Přečetl jsem kolem toho opravdu vše, co je na webu u nás i v zahraničí publikováno a vyšlo mi, že si prostě musím pomoci sám, nechci li jít slepou uličkou psychofarmak, ta končí povětšinou špatně.
Odpověď
Dobrý den, Vojto, Váš problém je, pro mne, ve vašem postoji k osobním těžkostem, zkuste popřemýšlet nad předsevzetím o své pevné vůli, tady pozor, bráníte se vaší přirozené potřebě sexu, potlačování může přivodit stres, následné úzkosti..., pocity viny ze selhání, atd. Psychofarmaky se tlumí až posléze tyto symptomy, ... je to, jak víte, zbytečné a zatěžující.
Sdělím Vám svůj názor na masturbaci. Sexuologové již dlouho vidí masturbaci jako přirozenou, uvolňující, doporučují ji např. i nemocným lidem dlouhodobě upoutaným na lůžko při nemožnosti milování a s dotírající sexuální tenzí. Vaše partnerka, kterou máte rád, by Vám v tomto měla rozumět a řešit, ku prospěchu obou, ve jménu plnohodnotného vztahu, lásky,.. toto trápení. Partnerská slovní dohoda v míře sexuálního soužití, snaha chápat a pomáhat si navzájem patří k základu vztahu.
Dle úvahy navštivte oba partnerskou, manželskou poradnu, vyjádřete Vaše cíle, představy, společné plány a radosti společné budoucnosti, obraťte se, Vojto, s Vaším problémem na pana profesora Petra Weisse v Praze, je vynikajícím odborníkem, rád Vás vyslechne.
Mgr. Jiří Čermák
Dobrý den, pane autore webu,
Dobrý den, pane autore webu, zdravím Vás po čase, děkuji za zveřejnění odpovědi panu Vojtovi, jsem v kontaktu s profesorem Petrem Veissem, sdělil mi trivium reakcí úzkostného - neurotika na snížení úzkostné tenze: sex, alkohol, přejídání se " obžerství".
Nás dva zajímá sex. Popřemýšlejme..., pokud není satyriáza a nymfomanie, diagnostikována jako prvotní problém osoby a úzkosti, jako důsledek stresu nebo abstinenčního příznaku druhotně, může být sexuální tenze - a následující kompulzivní uvolňování sexem, masturbací, reakcí na neuroticismus a rozvoj úzkostných poruch osoby jako tzv. 1. pomoc, tedy druhotně.
Proč toto:
- pan profesor to takhle sděluje
- je to logické, protože sex je nejzákladnější ( nastavme si to tak) potřeba, a její seberealizace uvolňuje endorfiny, .... tedy kromě slasti - motivu pro sex, tlumí úzkosti
- pokud jsem se označil satyriatikem, teď o tom pochybuji, protože jsem úzkostný neurotik jako "prase" s úzkostnými vrozenými vlohami a patřičnou anamnézou mého " rozvoje - stresy, atd."
- v duchu sdělení pana profesora byla i moje první lekce u psychologa v 16. letech.
Zeptám se ho, tedy, jestli je satyriáza a nymfomanie POUZE doprovodná diagnóza u úzkostných poruch, jako hlavní diagnózy, nebo ne. Nechejte si, prosím, tento mail, jako naši soukromou akci a nezveřejňujte ho. Já se Vám rád, touto formou, časem ozvu, jak jsem pochodil.
PS: Všimněte si, že i hysterie je projevem úzkostných neuróz, jak jste to určitě cítil, z některých mých předchozích příspěvků, takhle tedy s humorem a nadhledem na závěr
mějte se Fajn
Váš Jiří Čermák
Je satyriáza neurózou ?
Za mne ano, stačí si dát resumé a nahlížení odborníků s fakty dohromady - satyriáza a nymfomanie nejsou vedeny jako organické psychiatrické poruchy, jasně naplňují příznaky neurózy - pro nutkavé (vtíravé myšlenky - obsese ke snížení úzkosti, jsou nutné dodat slova sexuologa pana profesora Weise - neurotik snižuje úzkosti sexem, alkoholem a jídlem, teď si nechte trochu času, jste dobře zásobeni informacemi z různých zdrojů a určitě vám naskočí vlastní asociace, zkušenosti, ...., s. i n. těžko ovládají své kompulzivní jednání ke snížení sexuální tenze (dobře popsané v úvodních statí Satyriázy a Nymfomanie). Tohle bohatě stačí, abychom věřili(y). K pomoci tedy opět nabádám - postavte se úzkostem s odborníkem a s vlastním odhodláním, slova pana profesora upravme na zodpovědný sex ( především SÁM K SOBĚ a úctě k sobě), ... odlehčím, možná trochu moralizuji, teď nemluvím ani o masturbaci, .. ale je to na místě. Kdo si neprošel sociálními vztahovými problémy a trýzní úzkostí ? Za druhé bude stačit slovo - pohyb, sport ( sex, pohyb a jídlo jsou přirozené odměny " duše" oproti alkoholu drogám, hazardu, ....
Na závěr i stres je evidován jako chuť a nutkání k nevědomému snižování nepokoje sexem u satyriázy pod záměrem "relaxu". No a chronický, velký stres cesta k úzkostem.
Váš Jiří Čermák
Děkuji za názor
Děkuji za názor.
S úctou
Administrátor webu www.milovani.cz
Jeden konkrétní příklad ze života k předchozím 2 vkladům
Rysy "nymfomanie" u jedné ženy a výpověď odborníka: .... žena neodolatelně tlumila stresující sexuální tenzi milováním s muži při každé příležitosti. S cizími muži, v parku, v ústraní, ... je jasné, že mnozí muži rozhodně nebyli proti....
Co tohle její kumpulzivní řešení dělalo s její duší je jasné (utrpení, pocity studu, hanby, beznaděje, bezvýchodnosti, cesty do pekla). Psychiatr zjistil, že její potíže vyplývají z nízkého sebehodnocení vlivem deprese. Když jí nasadil určitý typ antidepresiv, její stavy se podstatně zmírnily.
..... příklad doprovodného jednání a řešení deprese ženou. Příklad, dle mě, že satyriáza a nymfomanie jsou časté doprovodné jevy úzkostných a depresivních příznaků. Příčiny samotné satyriáza a nymfomanie, jako hlavní psychiatrické diagnózy, zatím nejsou podpořeny fyziologickou příčinou, prostě se neví... Mohou to být i následky prodělaného onemocnění (meningitida, ...). Pro nás je důležité, že tyto problémy splňují symptomy úzkostných nutkavých poruch.
Mgr. Jiří Čermák
Stránky