Hlavní téma: "Nevěra".
Volné pokračování článku "Co už je a co ještě není nevěra"
Pod pod pojmem "nevěra" si lidé většinou představí něco konkrétního, většinou situaci kterou znají ze svého okolí. Hned také mají naprosto jasno v tom, kdo je viník, kdo je "oběť" a že by se mělo hned zasáhnout. Někteří, ti, kteří si nejsou až tak jisti sami sebou, se většinou moc výrazně neprojevují a v závěrech a razantním odsuzování bývají opatrnější. Moralisté mají jasno a není třeba jim nic vysvětlovat, protože oni tu svou pravdu už mají dávno ujasněnou...
Faktem však je, že nevěra může mít mnoho podob a ne vždy může být dopředu jasné, co už je a co ještě není nevěra. Podstatným znakem nevěry je, že se uskutečňuje bez vědomí druhého partnera. Podívejme se tedy na některé situace ve kterých se muž nebo žena nevěry mohou dopustit. Zamyslíme se však i nad situacemi, kdy "skutková podstata nevěry" sice byla naplněna, ale přitom se o "klasickou" nevěru jednat, z pohledu partnerů, nemusí.
Patologický pohled na nevěru může vycházet z předpokladu, že už samotná myšlenka na jakoukoli erotickou aktivitu s někým jiným než partnerem či partnerkou, je nevěrou. Může za to být považovaný i žádostivý pohled, závan erotického vzrušení při pohledu na jiné tělo či vzrušující představa vyvolaná vůní či vzpomínkou. Něco podobného prožívá každý a to tak trochu pod vlivem toho, že člověk je proste bytostí pohlavní, sexuální. Kdyby tomu tak nebylo, nejspíš bychom jako živočišný druh jednoduše vymřeli... Patologické by to bylo tehdy, když by podobné prožitky vedly k výčitkám, traumatům, osobním konfliktům nebo sebetrýznění. Patologický pohled na nevěru se může projevit nejen na straně partnera či partnerky, ale i může být vyvolaný také vlastním přesvědčením, že něco podobného je hříšné, odsouzeníhodné, trestuhodné nebo nemravné...
Výše jsem "definoval" podoby "klasické" nevěry. Problém je v tom, že některé podoby nevěry nemusí být partnerem nebo partnerkou jako nevěra chápány.
Lidská sexualita je složitá a mezilidské, speciálně partnerské vztahy bývají ještě složitější. To, jak lidé nevěru chápou záleží jen na nich a mnohdy jejich rozhodnutí nebo tolerantnost ti v jejich okolí nechápou. Důležité je, zrovna tomuto okolí rozumět ani nemusí protože se to týká především a hlavně těch partnerů nebo manželů, kteří se rozhodli tak, jak se rozhodli. Uvedu to na některých případech, které z pohledu "morální společnosti" pojem nevěry bohatě naplňují, z pohledu partnerů kterých se týkají však takto vyznívat nemusí.
Začnu hned tou "nejtvrdší formou", kterou by žádný "ctnostný občan" nevydýchal - Swingers. - jde vlastně o zvláštní formu skupinového sexu, kdy jedinec, ať už žena nebo muž, má pohlavní styk s více partnery současně. Zda účast obou partnerů na klasické swingers párty naplňuje definici nevěry je otázkou k dalšímu bádání... Nad touto otázkou se zamýšlí článek "Je skupinový sex nevěrou?".
Mírnější formou by se mohl jevit "sex ve třech" nebo "sex ve čtyřech lidech (výměna manželek)". V těchto podobách sexuálního soužití lidí však můžeme najít něco, co možná někdo nikdy nepochopí, ti, kterých se to přímo týká, však mají jasno... Proto je otázkou, zda jejich okolí má právo sex ve trojici nebo sex ve čtyřech odsuzovat! Podstatné je, že se takovéto aktivity týkají lidí, kteří se na nich přímo podílejí a pokud nejsou zrovna exhibicionisté, pak je nedávají na odiv svému okolí.
Mimomanželský vztah - dlouhodobý vztah se silnou citovou vazbou, a bez potenciálního plánování společné budoucnosti. Jsou partneři, kteří se dohodnou, že budou žít navenek společně, ale přitom bude jejich soužití tolerovat "Paralelní vztahy" každého z nich. Je to jejich svobodné rozhodnutí, se kterým oba souhlasili. Zda bylo naprosto dobrovolné nebo zda se jednalo o vědomé řešení situace, kdy jinak by se hlavní vztah rozpadl, už záleží jen na těch dvou. Prostě to řešili s různou mírou tolerance, ale bez rozvodu nebo rozchodu.
Situací, kdy partneři ví o mimomanželských sexuálních aktivitách toho druhého a nepovažují je za nevěru může být samozřejmě mnohem více. V otázce nevěry by se mělo vždy vzít do úvahy to, že se to týká jen těch lidí, kterých se to týká!!! Nikdo nemá právo je odsuzovat nebo posuzovat jejich rozhodnutí. Zasahovat do vztahu jiných lidí jen proto, že nám se něco nelíbí není správné a rozhodně to ničemu nepomůže.
Chápu, že když zjistíte, že kamarád si našel milenku a vy s tím vnitřně nesouhlasíte, vás může pobuřovat nebo trápit. Pokud mu chcete pomoci, tak to řešte s ním a ne s jeho manželkou!!! Řešte to decentně, ohleduplně a tak, aby vaše snaha byla správně pochopena. To samozřejmě platí i opačně, kdy nevěrnicí je kamarádka, sestra, známá, kolegyně... I tady je rozumné, pokud to za rozumné považujete, apelovat jen na toho, koho se to přímo týká a ne informovat o situaci jeho rodinu, partnera či partnerku!!! Ani to, že "informaci" pustíte "k dobrému" do kolektivu nebo mezi známé ničenu nepomůže. Když si myslíte, že můžete pomoci, tak to řešte jen s tím, koho se to týká a koho si myslíte že "přivedete k rozumu", ne s jeho okolím!
Výždy se však nejdříve vnitřeně ujistěte, zda to, co chcete udělat vychází z Vaší nezištné snahy opravdu pomoci a ne z pocitu, že "musíte zasáhnout"!!!
Pravda je lék.
A jako takový má i vedlejší účinky.
(AK)(Z)(L)