Volné pokračování článků "Sexuální chování a vztahy" a "Nevěra".
Hned na úvod upozorňuji na to, že je článek sice o ženě a jejím muži, ale klidně by tomu mohlo být i naopak!!!
V jednom z došlých dotazů "Poradny sexuologa" byla položena zajímavá otázka. Manželka, která se obávala nevěry ze strany muže se rozhodla jeho potenciální nevěře zabránit přemírou partnerského sexu. Na poradnu se obrátila ve chvíli, kdy "už nemohla"... a začala si podvědomě přát, aby si muž našel milenku...
Z její strany se jednalo o klasickou iluzorní představu, že "když muž má sex doma, nebude ho potřebovat hledat jinde...". Na jednu stranu je to jistě pravda. Ale platí jen tehdy, pokud je sex součástí normálního, vyrovnaného partnerského vztahu. Pokud je sex přirozenou partnerskou potřebou a jeho míra odpovídá, alespoň přibližně, potřebám obou partnerů, pak opravdu není důvod, proč by muž měl být ženě nevěrný z důvodu nedostatku sexu.
Problém vidím především v motivu, proč žena sex muži "poskytovala". Nešlo o uspokojení vzájemné sexuální potřeby ale o "sexuální utahání" partnera. Takovýto motiv není tím důvodem, který zajistí sexuální pohodu v jakémkoli vztahu. Aniž si to žena uvědomí, začne přistupovat k milování jako k úkolu, který "plní" s ne zrovna nejčistšími úmysly. Takovéto milování rozhodně nebude (alespoň za nějaký čas) tím, které by vyhovovalo jak muži, tak také ženě. Za nějakou dobu se nebude jednat o milování, ale o "sexuální vybíjení" partnera.
To, s čím žena nepočítala byl fakt, že její sexuální potřeba byla podstatně nižší, než frekvence milování, kterou sama stanovila. Milování bylo cílem pro "sexuální vybití " manžela, aby neměl jiné touhy jinde...
Vůbec nepochopila, že sexuální přitažlivost muže k ženě není podřízena jen míře potřeby sexuálního vyžití. Pokud by její muž opravdu potkal ženu, která by ho natolik sexuálně přitahovala, že by uvažoval o manželské nevěře, tak by mu v ní nezabránil ani každodenní sex s manželkou...
Celý příběh nakonec skončil tak, jak se dalo předpokládat. Žena "neutahala" muže, ale sama sebe... Po roce každodenního sexu to vzdala, protože už podle svých slov "nemohla"... Pokud přemýšlíte o tom, zda jí pak muž byl nevěrný - nebyl. Nikdy ho totiž ani nenapadlo, proč by měl hledat sex jinde, když má tak báječnou manželku... Naopak, i přesto, že chtěla sexu na jeho vkus až příliš moc, snažil se jí vyjít vstříc, protože si myslel, že tolik sexu prostě potřebuje.
Pokud si však myslíte, že tento příběh z "Poradny sexuologa" jde zobecnit - tak nejde. Nevěře totiž přemíra sexu, s cílem zabránit tomu druhému v nevěře "sexuálním utaháním", rozhodně nezabrání. Důvodem může být jednak ona zmiňovaná sexuální přitažlivost, ale také fakt, že přemíra sexu "neutahá" muže jen "sexuálním vyčerpáním", ale především tím, že muž časem vycítí, že se nejedná o milování vycházející z potřeby, ale že se jedná o sex z vypočítavosti. Důvodem takovéhoto zjištění však nebývá samotný sex, ale chování partnerky...
Muži s velkou sexuální potřebnou pak zvládnou jak sex s manželkou, tak s milenkou. S manželkou se pak často nadšeně milují proto, že jí chtějí svou nevěru vynahradit tím, že jí sexuálně vyhoví v jakkoli velké sexuální potřebě. Jsou prostě lidé, kteří jsou po nevěře doma vášnivější, protože "s jídlem roste chuť"...
Na problém nevěry se však nedá nahlížet ani z opačného strany. Tedy usuzovat z toho, že se partner chce stále milovat, že proto musí mít milenku a že jeho zájem o sex má vynahradit to, že je nevěrný. Ani tento pohled by nebyl správný!!!
Sexuální potřeba je každému člověku dána. Partneři se pak spolu musí naučit sexuálně sžít a vzájemně si ve svých potřebách vycházet vstříc. Představa, že toho druhého před myšlenkou na nevěru ochráníte tím, že ho "sexuálně utaháte", je prostě od základu mylná.
Nevěře se dá předcházet především tím, že oba dva budete vzájemně o svůj vztah pečovat a že si ho budete vážit. V harmonickém vztahu myšlenky na nevěru nemají dostatek živné půdy a i když "myšlenkám" stejně nijak nezabráníte, nebude k nevěře žádný důvod. Nevěra je mnohdy dílem okamžité situace, příležitosti nebo spontánního jednání. Proto je potřeba se takovýmto situacím preventivně vyhýbat.