Volné pokračování článku "Sexuálně přenosné nemoci - pohlavní choroby".
Svrab, též sarkoptóza, je infekční nemoc způsobená zákožkou svrabovou (latinsky Sarcoptes hominis) postihující člověka i zvířata. Zákožka svrabová (Sarcoptes scabiei L., 1758) je roztoč. Roztoč zákožka vyvrtává kanálky - chodbičky ve zrohovatělé vrstvě pokožky. V těchto chodbičkách samička kálí a klade vajíčka 2-3 asi 0,3-0,4 mm dlouhá vajíčka. Vajíčka ukládá v slepých koncích chodbiček a za dalších 14 dnů se z nich vyvinou larvy a ty se pak během tří týdnů mění v dospělé zákožky. Mimo hostitele samička přežívá maximálně 2-3 dny, protože je velmi citlivá na vyschnutí a vlhko. Nejaktivnější jsou paraziti v teple, obvykle v noci na lůžku nemocný jejich aktivitu a množení pociťuje záchvatovitým svěděním.
Mezi zvláštní formy svrabu můžeme zařadit scabies inkognita (u lidí s dobrými hygienickými návyky), scabies granulomatosa (představuje reakci imunitního systému na mrtvé zákožky), scabies norvegica (u imunosuprimovaných) a scabies crustosa (velice nakažlivá forma svrabu).
Svrab patří také do skupiny chorob přenosných pohlavním stykem (STD). Inkubační doba je měsíc až měsíc a půl.
V České republice je toto onemocnění v současné době poměrně rozšířené.
Onemocnění se přenáší nákazou, nejčastěji přímo od nemocného těsnějším nebo delší dobu trvajícím kontaktem, především společným užíváním textilií, spíše při dlouhodobém kontaktu-noclehárny, tábory. Častý je přenos na další členy rodiny. Onemocnění se v žádném případě nepřenáší krátkodobým dotekem, jako je například podání ruky. Infekce se u člověka projevuje nepříjemným svěděním a kožními změnami v podobě oděrek (exkoriací), pupínků a skvrn. Jedná se oinfekční kožní onemocnění, jehož původcem je parazit Sarcoptes scabiei (samička zákožky svrabové).
Působí menší epidemie v prostředí, kde je větší pohyb nebo koncentrace lidí, v kombinaci s nižší úrovní hygieny. Onemocnění však přímo nesouvisí jenom s osobní hygienou, ale nedostatečná hygiena může způsobit horší průběh nemoci. Naopak i přehnaná hygiena může způsobit problémy při zjišťování a ověřování zda jde o svrab. Onemocnění je nesmírně svědivé a postižený má neustálou touhu postiženou oblast mechanicky dráždit.
Po zjištění infekce je důležité veškeré matrace, gauče, křesla, polstrované židle, polštáře, peřiny, deky a podobně vyčistit od infekce například vynesením ven, vyžehlením napařovací žehličkou nebo odsáním vysavačem, který je schopen zlikvidovat roztoče. Na svrab jsou náchylné zejména děti, které se infikují hlavně během hraní. U těžkých nemocí (např. AIDS, hematologické choroby) může dojít k těžkému stavu charakteristickému nadměrnou hyperkeratózou, to je tzv. svrab norský.
Samec je menší než samička, žije na povrchu kůže a brzy umírá. Samička žije asi 2 měsíce. Samečci žijí na povrchu kůže nebo v mělkých chodbičkách. Zde dochází ke kopulaci, po níž odumřou. Samičky se zavrtávají pomocí klepítek (chelicer) do vrstev pokožky Stratum spinosum nebo Stratum granulosum, kde žijí asi 3 až 6 týdnů. Protože zákožka svrabová přijímá kyslík difuzí, nezanořuje se hlouběji do kůže. Vzhledem k imunitě, hygieně a škrábání je u postiženého v kůži stabilně přítomno jen 11-12 samiček zákožky. U imunosuprimovaných (imunitně oslabených) může však být počet mnohonásobně vyšší. Za života nakladou asi padesát 160-190 x 84-103 µm velkých vajíček do jimi vyvrtaných chodbiček. Vývojový cyklus trvá 12 až 21 den. Vývoj obou pohlaví probíhá přes jedno larvální a dvě nymfální stadia.
Z vajíček se vylíhne za 3-5 dní larva a v dospělce se přemění do 3 týdnů. Larvy jsou asi 140–210 µm dlouhé a 100–160 µm široké, mají 3 páry končetin a žijí převážně ve vyvrtaných chodbičkách. Larvy se postupně mění na tzv. nymfální stadia (protonymfa, tritonymfa), která mají již 4 páry končetin jako dospělí jedinci (imaga), jsou však menší a pohlavně nediferencovaná. Protonymfa je 180-300 µm dlouhá a 130–250 µm široká, tritonymfa 180-300 µm dlouhá a 160-270 µm široká.
Příznaky se objevují 3-8 týdnů po infekci, zprvu nejsou příliš výrazné ani charakteristické. Často i odborníci myslí, že je to záchvat kopřivky. Napadá nejdříve tenčí kůži na břiše, v podpaží, na vnitřní straně stehen, prsní dvorce, kotníky, u menších dětí může i dlaně a plosky chodidel. Základním projevem jsou drobné červené pupínky velikosti špendlíkové hlavičky, často uspořádané ve dvojicích a kryté stroupkem. Je to silně svědivé, takže se mezi pupínky objevují škrábance. I po přeléčení svědění u některých lidí přetrvává i 2 měsíce, hůře se hojí atopici a lidé se světlým typem pleti, povšechně pak ženy a děti. Onemocnění nesouvisí pouze s osobní hygienou, ale nedostatečná hygiena může způsobit horší průběh nemoci. Naopak i přehnaná hygiena může způsobit problémy při zjišťování a ověřování zda jde o svrab. Onemocnění je v České republice je v současné době poměrně dost rozšířené.
Léčba onemocnění probíhá namazáním mastí InfectoScab 5%, přičemž léčivá látka je síra. Po příchodu z nemocnice se doporučuje převléct postele a ráno po probuzení znova. Toto veškeré povlečení vyprat na 60*C, vyžehlit jej a nechat tři dny ležet. Po vyléčení je možné pro úplné ujištění jet do sirných lázní nebo do sauny. Ta se však doporučuje až 3. den po namazání mastí. Mimo pokožku mohou zákožky přežít 3 až 4 dny. Pokud zákožku vystavíte na dobu delší jak 10 minut teplotám alespoň 60*C, nejsou schopny přežít. V případě nakažení je vhodné se nechat namazat v nemocnici a z bytu poté na týden odjet do prostředí kde tato nemoc není. Infekci pomáhá snížená imunita.
Infekce nepodléhá povinnému epidemiologickému hlášení.
(AK)(Z)(L)