Sezení se skládá z povídání a praxe.
Při úvodním rozhovoru pomocí vhodně zvolených otázek společně zjistíme, jak na tom žena se sexualitou vlastně je. Jak ji vnímá, nakolik je jí otevřená, jaké místo na žebříčku priorit zaujímá v jejím životě. Jak se vztahuje k mužům, co ji v životě schází z hlediska intimity. Jaké jsou její ideály, sny a představy. Podíváme se také, jak prožívá potěšení a jak by jej prožívat chtěla. Co je pro ni ideální milostný akt a nakolik se mu ve svém běžném sexuálním životě přibližuje. Co je důležité, je jak žena vnímá sebe samu. Jaký má vztah ke svému tělu, ke svému ženství, k sobě, jako k ženě a k sexuální bytosti.
Jaké bylo vaše nej.. milování?
Při úvodním rozhovoru na sezení vaginálního mapování nerozebíráme do detailu příběhy z minulosti. Zmíníme je a všimneme si jich, protože bývají často důležité. Ale nepitváme je. Protože jde o práci s tělem, a ne psychoterapii, snažíme se oprostit od noření se do prožitků dávno minulých a orientujeme se spíše na přítomný okamžik. Na to, co je teď a co můžeme změnit. Udržujeme se vědomě v okamžiku „teď a tady“ a v pozitivním smýšlení. Tedy, místo abychom se zabývali prožitky, které se staly, věnujeme pozornost přítomnosti v ideálním stavu. Tedy, jak to chci mít. Jak se chci cítit. Co je pro mě to „nej“, ten vrchol, kdy jsem opravdu spokojená a šťastná. Od toho se poté odrážíme a snažíme se tento záměr naplnit. Pohybovat se myšlenkami v pozitivních vlnách totiž také znamená, cítit pozitivní emoce a nálady. A naopak. Nač si stále povídat o něčem, co je mi nepříjemné a cítím se u toho nedobře, když se mohu bavit o něčem, co mi přináší potěšení a radost už když o tom mluvím.
Vše je o pozornosti.
Při sezení vaginálního mapování je také velice důležité zjistit nakolik je žena „v těle“. Toto sousloví se dnes často používá, ale spousta lidé neví, co je tím vlastně přesně myšleno.
V naší uspěchané a náročné době máme ve zvyku být myšlenkami na několika místech zároveň a dokonce se v mysli dokážeme přenášet i v čase. Ulpíváme často v minulosti, nedávné nebo dávné, anebo v budoucnosti, kdy plánujeme a přemýšlíme nad něčím, co se blíží nebo nad něčím, co je v dalekém horizontu. Ať tak nebo tak, nejsme schopni být naplno v přítomném okamžiku. Být tady a teď.
Naši pozornost si necháváme vzít. Bere nám ji vše, co nás zaujme zvenčí (na tomto principu velice dobře staví reklama), ale také náš vnitřní svět, naše myšlenky. Jsme stále více uvěznění v hlavě, pod vlivem „zdravého rozumu“ a na vnímání a cítění těla se jaksi nedostává.
Všichni jistě znáte chvíle, kdy úplně vypustíte celý svět a jste ponořeni do jedné činnosti. Například do běhu, do lyžování, do jízdy na kole, do tance. Jsou to pro nás jedny z nejkrásnějších zážitků, říkáme, že jsme si „vyčistili hlavu“. Je to proto, že jsme dokázali na chvíli naši hlavu vypnout a pozornost jsme upřeli jedním směrem. Do těla a do prožitku. Kultivovat tuto schopnost, tedy zaměřovat vědomou pozornost do těla, je velice důležité. Čím více, jsme schopni vnímat jemné reakce našeho těla, čím více jsme schopni rozlišit a vyznat se v našich emocích a pocitech, tím jsme živější, stabilnější, sebe-vědomější. Tím více, si můžeme naše prožitky užít. V sexualitě to platí dvojnásob a u žen obzvlášť.
Situace, kdy si necháme při milování vzít něčím pozornost, jsou běžné. Ve chvíli, kdy se náš milý snaží dovést nás k vrcholu, stačí vrznutí parket, cvaknutí kliky u dveří někde v bytě (nebo ve vedlejším bytě), myšlenka na něco, co jsme zapomněly udělat a vzrušení prudce klesá. Naše pozornost není v těle. Je v úplně jiné situaci, v úplně jiném místě a klidně i v úplně jiném čase.
Pozornost si můžeme nechat vzít. Ale je na nás, jestli to dovolíme!
K převedení pozornosti z hlavy do těla používáme velmi jednoduché a užitečné nástroje. Jsou to: DECH, POHYB, ZVUK A DOTYK. Dechové techniky nám pomohou na chvíli zastavit, často rušivý, tok myšlenek a naplno cítit a vnímat projevy svého těla. Svou pozornost při vaginálním mapování potřebujeme převést do oblasti našeho ženství, do pánevního dna. Pohybem zvyšujeme srdeční aktivitu, zrychlujeme tok krve a probouzíme citlivost. Zvuk je zhmotnění dechu. Dává nám svobodu projevu a uvolňuje naše prožívání. Dotyk nám pomáhá zaměřit se do dotýkaného místa na těle. Fokusovat se.
Před samotnou praxí vaginálního mapování tedy pracujeme s těmito klíči. Abychom probudily naše tělo, naše cítění a vnímání naplno.
Přesná mapa citlivosti vaší vaginy – bod G, ústí močové trubice, čípek, kostrč a jiná zajímavá místa. Znáte je a dokážete těchto znalostí při milování využít?
Jana Mašková Zimolová, CSB
Lektorka v oblasti sexuality a intimních vztahů
(AK)(Z)(L)(TD)