Pokračování článku "Bolest při sexu a po něm".
Ženy mají spíše problémy se vzrušením a dosažením orgasmu i při milování, než aby řešily problémy se spontánním orgasmem. Jakákoli anomálie je nepříjemná. Jednou z těch, které jsou nepříjemnou a někdy až vážnou sexuální poruchou je přetrvávající, permanentní pohlavní vzrušen. Jedná se o stav, ve kterém žena trpí trvalým obvykle nechtěným sexuálním vzrušením.
Syndrom permanentního sexuálního vzrušení neboli PSAS patří mezi poruchy sexuálního zrušení. Neexistuje žádný známý důvod který by "syndrom permanentního sexuálního vzrušení." vysvětloval. Cílený výzkum této poruchy probíhá už řadu roků. Cílený výzkum však na obhjasnění jeho příčin a na řešení jeho následků probíhí od roku 2011.
Syndrom permanentního sexuálního vzrušení neboli PSAS způsobuje samovolné vzrušení, které může končit i mnoha orgasmy. Lékaři zatím neznají jasnou příčinu tohoto onemocnění. Syndrom permanentního sexuálního vzrušení je opakem ženské poruchy sexuálního vzrušení, pro kterou je charakteristický nedostatek či absence sexuálního vzrušení. Ženy s touto poruchou se vzruší bez jakékoliv souvislosti se sexuálním podnětem a to i nbez jakéhokoli fyzického kontaktu nebo sexuálního dráždění.
Syndrom PSAS postihuje pouze ženy a není nijak spojen s psychikou. Jedná se čistě o fyzickou záležitost. Žena trpí trvalou dlouhodobou přecitlivělostí intimních partií, což se projevuje permanentním vzrušením na hranici orgasmu.
Ženy s tímto syndromem nepociťují touhu po sexu a stěžují si na extrémní, nepřiměřený a v mnoha případech až nesnesitelný pocit fyzického vzrušení. Spontánní a přetrvávající genitální vzrušení vede k samovolnému a trvalému sexuálnímu vzrušení. Žena nemá chuť na milování a přesto její pohlavní orgány vykazují příznaky vzrušení. Vzhledem k tomu, že stupeň vzrušení je na hranici orgasmu, někdy dochází k prožití samovolného vyvrcholení, většinou však zůstane těsně pod hranicí jeho nástupu. To ženu nesmírně vyčerpává. Fyzický pocit vzrušení není doprovázen sexuální touhou nebo myšlenkovým ani emočním vzrušením.
Tato porucha je provázena stavem, kdy žena nedojde uvolnění napětí ani při sexu ale ani tehdy, když prožije orgasmus. Ten sice proběhne, ale vzrušení neustoupí, někdy se pocit vzrušení ještě navýší. takovéto, téměř konstantní pohlavní vzrušení je velmi nepříjemné a výrazně zasahuje do každodenního života ženy.
Spontánní orgasmy které někdy permanentní vzrušení provázejí však nejsou nic tak neobvyklého i u žen, které PSAS netrpí. Některé ženy jich dosahují i při představě milování, častěji však nepřímou stimulací pohlavních orgánů. Jedná se ovšem většinou o výjimečný zážitek, který spíše překvapí, jak vyděsí. Samozřejmě hodně záleží na tom, kde se s ním setkáte. Spontánní orgasmy mohou vyvolat i naprosto běžné situace jako je jízda na kole, jízda automobilem, vlakem, dlouhé sezení, masáž na masážním křesle, vibrace mobilního telefonu, vibrace hlasité hudby nebo dokonce i potřeba jít na toaletu či dlouhodobé sezení v práci.
Některé ženy ho prožijí při zatínání svalů pánevní oblasti při cvičení "Mohendžodáro", při zadržování moči nebo při obyčejném kýchnutí. Pokud se jedná o výjimečný zážitek spojený se spontánním orgasmem, pak je to spíše zážitek, na který budete dlouho vzpomínat s úsměvem.
Pokud se však jedná o permanentní sexuální vzrušení přechází samovolně bez varování v intenzivní orgasmy, které mohou nastoupit kdykoli, kdekoli a v jakoukoli dobu. Žena je tak vystavena neustálému stresu, psychickému tlaku a trvalé únavě. Pokud se spontánní orgasmy dostaví v situaci, kdy je žena v práci nebo ve veřejném prostoru, zažívá stresující a trapné situace a často neví jak je má zvládnout. Pokud se jí to přihodí opakovaně, začne se často stranit lidem, vyhýbá se společnosti a jakýmkoli aktivitám, kde by jejímu záchvatu vzrušení mohli přihlížet neznalí diváci...
Soubor činností, při kterých se žena neplánovaně vzruší se často nedá ani odhadnout, proto se nekontrolovanému nástupu vzrušení ani nedá nějak výrazně předcházet. Pro představu - může ho způsobit i obyčejné čistění zubů nebo situace kdy chcete kýchnout, ale kýchnutí stále nepřichází. Místo kýchnutí nastoupí neskutečně intenzivní orgasmus... Nepříjemné jsou i situace kdy se žena například obejme při příchodu nebo loučení. Fyzický kontakt nebo obejmutí je naprosto neočekávaně provázeno prožitkem vyvrcholení, který se ani nedá nijak utajit. Podnětů a situací, kdy PSAS nastoupí, je nepřeberné množství a každá žena, která tímto syndromem trpí, může jmenovat jiné...
Fyzické a psychické vyčerpání se dá přirovnat k postižení trvalou škytavkou.
Tato porucha nesouvisí s hypersexualitou, která se laicky nazývá nymfomanie či satyriaza. To znamená, že nevede u pacientek k nespoutanému sexuálnímu životu, spíše je obtěžuje a způsobuje jim značné psychické i fyzické utrpení. Tato sexuální porucha se zatím vyskytuje velmi zřídka.
Fyzické vzrušení způsobené tímto syndromem, může být velmi intenzivní a nahodile nepřetržité po velmi dlouhé časové období. Často vzrušení trvá dny, týdny až měsíce. Orgasmus může někdy vyvolat úlevu, ale vzrušení se většinou do několika hodin objeví zpět.
masturbace v některých případech, masturbace může poskytnout dočasnou úlevu, ale zdá se, vzrušení poměrně rychle vrátí. Ve skutečnosti, některé ženy s podmínkou, že stav vzrušení je intenzivnější poté, co dosáhnout orgasmu jinými metodami. Jiní uvádějí, že se stává postupně těžší pro ně mít orgasmus, které nejsou způsobeny poruchou. Tyto ženy se domnívají, že jejich pohlavní orgány se poněkud znecitlivený na dotek v důsledku poruchy a časté masturbaci.
Fyzický pocit vzrušení v genitálů je velmi vysilující a zabraňuje postiženým ženám soustředit se na běžné úkoly a způsobuje ztrátu koncentrace. Některé běžné pracovní činnosti mohou vyvolat tak silnou genitální odpověď, že to pacientky považují téměř za nesnesitelné. Pocit fyzického vzrušení je ženou vnímán jako nepříjemný, rušivý a vede až k pocitům beznaděje. Jsou známy i případy totálního psychického zhroucení postižené ženy. Některé případy dlouhodobého sexuálního dráždění žena nezvládla snášet a raději život ukončila sebevraždou.
V současné chvíli neexistuje dostatečné množství poznatků které by tuto poruchu dokázaly vysvětlit. Proto ani není stanovit jednoznačnou příčinu této závažnéporuchy vzrušení. Mezi možné příčiny patří hormonální nerovnováha a problémy nervového systému. Zkoumá se například, zda nevzniká v souvislosti s nepravidelností v senzorických nervech nebo při jejich narušení. Jednou z uvažovaných příčin mohou být deprese, manické stavy nebo stavy nezvladatelné úzkostí. Recidíva pak může souviset i s obrovským strachem, že se situace bude opakovat. Tento problém může mít příčiny i v souvislosti s psychickými záchvata nebo poruchami v mozku v souvislosti s naádorry nebo i zraněními hlavy.
Nemoc se více projevuje u žen po menopauze v jejich 40. a 50. letech, výjimečně u mladších žen. Občas se spontánní orgasmus objeví jako vedlejší účinek některých léků, ale po několika dnech jejich používání nebo po jejich vysazení obvykle zcela odezní. Syndrom se projevil i u některých žen, které podstoupily hormonální léčbu. I přesto, že příčina není známá, je možné a hlavně nutné tuto výjimečnou poruchu léčit.
K léčbě, nebo spíše ke zmírnění pocitů se využívají znecitlivující gely či antidepresiva. Není to však zcela jednoznačná léčba a není možné ji dlouhodobě udržet. V některých případech byly příznaky syndromu PSAS úspěšně redukovány použitím antidepresiv a anesteziolockých gelů, jindy stejná léčba zůstala bez odezvy. Jisté pokroky byly dosaženy i meditací a cvičením jógy. Ženy však musí překonat pocity studu a zahanbení, který jim většinou zabraňuje vyhledat odbornou pomoc.
Pro omezení spontánních orgasmů na veřejnosti, například v posilovně nebo při sportovních aktivitách, například při jízdě na kole, nebo při dalších cvičeních, je potřeba omezit nebo snížit sekundární dráždění intimní oblasti. Mnohdy stačí zvolit jiné spodní spodním prádlo nebo použít vložku "intimku".
Persistent Genital Arousal Disorder (PGAD) či porucha (či syndrom) permanentního sexuálního vzrušení neboli PSAS syndrom (Persistent Sexual Arousal Syndrome) ženy byl poprvé popsán v roce 2001 profesorkou gynekologie Sandrou Leiblum z univerzity v New Jersey v USA.
(AK)(Z)(L)