Hlavní téma: "Sexuální chování a vztahy".
Volné pokračování článku "Jaké bývají důvody pro sex?".
Sexuální touha a sexuální potřeba se u každého člověka vyvíjí a mění celý život. Na počátku vztahu by nejspíš žádného z partnerů ani nenapadlo, že by časem mohla nastat nějaká změna nebo že by se z touhy mohla stát "povinnost". Sex z povinnosti se týká především dlouhodobých vztahů. Neplatí to však samozřejmě u všech vztahů, ale platí, že každý dlouhodobější vztah se vyvíjí nějakým směrem. Mnozí se sami diví tomu, jak je možné, že se stalo to, že sex je už nebaví tak moc, jako dříve a možná si i sami sobě přiznají, že by se bez snad i nějak tak bez něj obešli... Sex ale k manželství nebo partnerství prostě patří. Mnozí jsou si toho vědomi, s sex začnou brát jako povinnost, která když naplní, bude "klid".
Může se stát, že sexuální touha ochladne a sexuální potřeba se časem sníží. Záleží však jen a jen na partnerech, jakým směrem tento vývoj usměrní. Rozhodně takováto "změna" touhy nebo potřeby nepřichází a nenastává ze dne na den.
Asi nejblíže k sexu z povinnosti má "Sex za odměnu". Rozdíl je však zřejmý už z charakteristiky důvodů, proč se takový sex uskuteční nebo má uskutečnit. Oba důvody nejsou správné a časem do vztahu přinesou problémy.
Sex "z povinnosti" je často spojovaný s "manželskou povinností". Týká se to obou pohlaví, jen ženy si té "povinnosti bývají více vědomy. Proto také značná část žen chce svému partnerovi umožnit to, po čem on "pořád" touží... Možná jedním z důvodů je i obava o to, aby je muž právě z důvodu nedostatku sexu, neopustil. Záleží jim na tom, aby udržely rodinu a jsou si často více jak muži vědomy sexuálních potřeb partnera.
Mnozí muži sice také ví, co je jejich "manželskou povinností", ale zdaleka se tak moc nesnaží o to, aby ji naplňovali. Proto je také daleko více sexuálně frustrovaných žen, než mužů. Muži svůj nesoulad sexuálních potřeb dávají najevo více agresivně a nahlas, ženy si spíše postesknou mezi sebou...
Zatímco žena, která se muži rozhodne poskytnout sex "z povinnosti" je většinou úspěšná a sexuální uvolnění muž prožije, opačně to nebývá až tak jednoznačné. Mnoho mužů za sex počítá to, že sami prožili vyvrcholení a to, zda sexuálního uvolnění došla i žena, je až tak moc nezajímá. Není to samozřejmě obecně platné, ale ve vztazích, kde je sex poskytovaný "z povinnosti" se to stává poměrně často. Připomínám, že se jedná o situace, kdy sex není ve vztahu přirozeným vyvrcholením vztahu, ale je to spíše vyhovování jednoho druhému, než vyvrcholení vzájemné touhy...
Velmi častým průvodním jevem "sexu z povinnosti", kdy muž nebo i žena chtějí mít sex co nejdříve ukončen patří předstírání orgasmu patří Pravdou sice je, že orgasmus předstírají většinou ženy, ale popravdě jsou situace, kdy orgasmus někdy předstírají i muži.
Mnoho mužů zastává názor, že když žena chce dosáhnout vyvrcholení, tak si má pomoci sama. Je řada sexuálních poloh ve kterých žena vyvrcholení při souloži dosáhne snadněji, ale ani ty nejzaručenější nezaručí, že než k tomu dojde, nevyvrcholí muž... Pokud muž následně necítí potřebu ženu uspokojit jinak, například orálním sexem, a žena si o to sama neřekne, většinou sex končí a žena si nakonec opravdu musí pomoci sama... Pokud u toho žen navíc předstírá vyvrcholení, muži to naprosto stačí k tomu, aby "byl z obliga"... To, že si ženy předstíráním orgasmu škodí je obecně známé. Mnoho žen však raději rezignuje a dokončí sex masturbací... Jenže to se nedá dělat dlouho, alespoň ne bez následků na hodnotě vztahu partnerů...
Dlouhodobý "sex z povinnosti" pro dlouhodobý vztah představuje velké riziko. K narušení takového vztahu dochází nenápadně a dříve banální problémy se stávají většími, z dříve přehlížených drobností se stávají nepřekonatelné problémy... Narůstá stres,frustrace, pocit zneužívání nebo psychické i fyzické nepohody která snadno může přerůst v psychický nebo fyzický odpor k člověku, kterého jste dříve milovali bez zábran. často se "sex z povinnosti" projevuj na zdravotním stavu, ať už v rovině psychické nebo fyzické. Často si lidé ani neuvědomují, že za jejich změnami nálad, nervozitě nebo přímo za zkratovým jednáním stojí právě to, že nejsou v sexu spokojeni a že ho "provozují" opravdu jen "z povinnosti".
Představovat si, že se mne nebo partnera (partnerky) změna potřeby sexu týkat nikdy nebude je naivní. Vytvářet předpoklady pro to, aby se ze sexu stal problém je však naprosto zbytečné. V každém vztahu se dá očekávat že k určitému ochladnutí sexuálních potřeb časem v dlouhodobých vztazích dojde. To je prostě normální a je lépe na to být dopředu alespoň trochu připravený. V dobře a láskyplně fungujících vztazích to však problém nebývá a na udržení přirozené, vzájemně vyhovující hladiny partnerských sexuálních aktivit se dá rozumně domluvit. Tam, kde je láska, tam většinou stačí celkem málo a plamínek sexappealu se znovu rozhoří...