Hlavní téma: Sexuální potřeba".
Volné pokračování článku "O lásce a sexu".
Naše společenská situace se dá přirovnat k chování davu lidí, kteří se snaží uniknout z malé místnosti a zoufale přitom tlačí na dveře. Přitom jim úplně uniká, že dveře se otevírají k sobě.
(Německý psycholog Rudiger Dahlke)
Dnešní doba je charakteristická neskutečným spěchem. Spěchem a nenaplněnou touhou. Tlak reklam, časopisů, televize a obecně všech medií lidi přesvědčuje, že úspěch a spokojenost vede jedině cestou postavení ve společnosti, majetku, bohatství a moci. Lidé pak city odkládají až na vedlejší kolej a spokojují se s láskou - sexem. Když dosáhnou alespoň zdánlivě toho, co chtějí, mají nové cíle a nové potřeby, které ještě nebyly naplněny. A když dosáhnou těch, které si nově stanovili, přijdou další....
Většinou se říká, že sexu se úmyslně vyhýbají ženy. Není to pravda. Prakticky stejně často se sexu vyhýbají i muži, jen o tom nemluví... a nevypráví o tom vtipy...
Ženy nejčastěji odmítají sex z důvodu únavy, migrény nebo přepracovanosti. Při jejich pracovní a rodinné zátěži se to dá celkem pochopit... Pokud ženy nemají na milování chuť, řada z nich předstírá spánek. Výmluvy na "bolesti hlavy" jsou až někde daleko v pozadí...
Dnešní doba začíná mít nový problém. V okamžiku, když se muž nebo žena seznámí s novým partnerem, podvědomě nevěří že city toho druhého mohou být čisté. Podvědmě ho podezřívají z touhy po uchvácení a získání majetku. To je jeden ze zásadních důvodů, proč stále více lidí chce uzavřít manželskou smlouvu. Ještě více lidí se dnes vůbec odmítá jakkoli se právně vázat do svazku. Ne nadarmo se generacemi předává lidová moudrost "Sytý hladovému nevěří". Jenže ani svazky uzavření "z rozumu", mnohdy uzavřené pro rozšíření majetku nemusí přinést to, co se od nich očekává. Touha po společenském uplatnění, kariérním postupu nebo moci či penězích se s láskou moc nepotkává. Dnes je opravdu obtížné najít partnera na kterého je spolehnutí a který bude oporou.
Lidé si také bohužel často pletou lásku se zamilovaností a myslí si, že příště je čeká něco lepšího. Jenže záhy zjistí, že to nové, kvůli čemu opustili to staré, se posléze stane stejným, tím, co zažívali i dříve. A co k tomu člověka žene? Pravděpodobně to bude touha po něčem novém a lepším. A také lidem dělá dobře, když jsme druhým člověkem okouzleni a omámeni. Nakonec zůstane jen povrchnost a očekávání se smění v stereotyp.
Důsledek? Tradiční pojetí rodiny se pomalu vytrácí. Lidé spolu začínají žít bez závazků, rodinné a partnerské vztahy jsou stále složitější a děti v těchto svazcích přestávají mít vzory chování. Ze vztahu se dá kdykoli odejít. Realizace mateřství je pro ženu spojena s tak velkým existenciálním rizikem, že ochota k reprodukci rapidně klesá. Muži a ženy se stávají konkurenty a stát jejich rivalitu nedostatečnou sociální politikou ještě víc zhoršuje. V Evropě do manželství vstupuje historicky nejméně lidí, a o to víc se jich rozvádí. Porodnost je už tak nízká, že dochází k přirozenému demografickému úbytku původního obyvatelstva. Lidé se kvůli existenčním obavám bojí, že neuživí v plném komfortu více dětí nebo spíše, že by je více dětí připravilo o komfort, který si chtějí zachovat.
Chudí jsou ti, kteří tráví všechen čas prací jen proto, aby si vydělali na svůj nákladný životní styl,
a stejně jim to nestačí.
José Mujica, prezident Uruguaye (narozen 20.května 1935, v úřadu prezidenta 2010 - 2014)
O lásce a sexu se hodně píše v knihách, na internetu, hovoří v rozhlase nebo v televizi. Problémem dnešní doby však je, že o lásce a sexu se málo mluví mezi blízkými lidmi. Ne snad mezi kamarády, ale hlavně mezi těmi, kteří sex spolu provozují. Manželé nebo partneři často ani neví, co jejich protějšky trápí a po čem touží. O svých sexuálních snech si spíš pohovoří s kolegy v práci, s kamarády, než doma s partnerem nebo partnerkou. Podobně je tomu i se zdravotními a sexuálními problémy. Velmi mnoho párů doma o otázkách a tématech, jako je nevyhovující sexuální život, větší nebo menší potřeba sexu, ztráta chuti na sex, problémy s erekcí, bolest při sexu nebo o svých sexuálních touhách, vůbec nemluví. Mnohdy tak postupně hromadí problémy, které jsou naprosto zbytečné a které jen zhoršují partnerský vztah. A tam kde se problémy dlouhodobě neřeší, stačí jen málo a partneři se odcizí. Pak už je k nevěře nebo rozpadu vztahu velmi blízko. Přitom na začátku stačilo si jen spolu důvěrně promluvit.
Kdyby lidé v dnešní době dokázali být monogamní, svět by byl určitě mnohem hezčí. Když se někomu podaří najít partnera na celý život, může být opravdu šťastný. Většina lidí si myslí, že aby byli šťastní, musí vystřídat více partnerů. Nakonec zjistí, že štěstí trvalo vždy jen chvilku a že o množství partnerů to opravdu není.
„Kdo řekl, že láska je slepá?
Ta jediná vidí dobře: objevuje krásy, kde druzí nevidí nic…“
(André Frossard)„Mladí potřebují radost a lásku, dospělí práci a přátelství, staří mír a pokoj.“
(Konfucius)„Mít někoho rád často znamená víc, než ho milovat.“
(Elizabeth Browningová)„Kdybychom čekali na setkání s ideálem, strávili bychom celý život v čekárně.“
(Pitigrilli)„Nešťastná láska není to nejhorší; to pravé neštěstí je nemilovat.“
(Eduard Bass)"Mnohá vítězství muže jsou dosažena přes jeho schopnosti v umění milování"
(Penny Slinger)„Nepleť si lásku s vlastnickým šílením; z něho pochází to nejhorší trápení. Neboť z lásky, na rozdíl od obecného mínění, trápení nepochází.
Trápení plyne jen z pudu vlastnictví, který je opakem lásky.“
(Antoine de Saint-Exupéry)„Nestačí zvolit jen tu správnou cestu životem, ale musí být pro nás také příjemná.“
(Konfucius)
Láska je pojmenování pro silnou emoci či vztah vyjadřující hluboké osobní zaujetí a náklonnost k subjektu lásky. V českém jazyce však toto slovo může nabývat mnoha významů. Označuje se jím především důležitý osobní vztah dvou lidí, ale také například patriotismus (láska k vlasti) nebo v náboženském pojetí, samotná podstata veškerého bytí ("Bůh je láska"). Také se jím může označovat pohlavní styk ("milovat se", "prodejná láska"), nebo spokojenost nad chvílí zábavy ("miluji ten film"). Z filozofického hlediska může být láska lidskou ctností ("jedná se všemi s láskou").
Pro svůj velký psychologický význam je láska jedním z nejpopulárnějších námětů v umění – knihách, filmech, divadelních hrách i písních mnoha žánrů. Den svatého Valentýna (14. února) je v anglosaských zemích slaven jako svátek lásky. Do českých zemích byl také importovaný, i když hlavně v komerční podobě. Tradičně je u nás však za svátek zamilovaných považován 1. květen - 1. máj.
Pohlavní styk (též milování, sexuální styk nebo obecně sex) je v užším smyslu označení pro penilně-vaginální styk (soulož čili koitus), tedy úkon vložení ztopořeného penisu muže do vaginy ženy. Termíny „pohlavní styk“ nebo „soulož“ se pro „koitus“ používají především v souvislosti s lidmi.
"Znali se od vidění,
ale po prvním dítěti ustalo i to."
(Oseka)"Když se žena zamiluje,
tak i v debilovi vidí pána boha..."
(Komnata snů)"Začnete-li tím, že se obětujete těm, jež milujete,
skončíte tím, že vás ti, jimž jste se obětovali, budou nenávidět."
(Georg Bernard Shaw)"Ten, kdo nemiluje, nemá vědět, že je někým milován."
(Epiktetos)
O lásce v průběhu života:Když jsem byl chlapec,
měl jsem rád matku.
Když jsem dospěl v muže,
miloval jsem ženy.
Když jsem dosáhl zralého věku,
miloval sem vlast .....
... a teď mám rád Vás, pane doktore.Emil se prochází se ženou, rozhlíží se po ostatních párech a bručí.
"To je zajímavé, že ti největší blbci mají nejkrásnější ženy."
A ta jeho se k němu přitiskne: "I ty lichotníku."
(AK)(Z)(L)